Proč tak snadno překonáváme schody

Faktem je, že schodům naprostá většina z nás nevěnuje příliš pozornosti. A není divu, koneckonců jsou běžnou součástí našich každodenních životů. Používáme je každý den, aniž bychom nad tím nějak museli přemýšlet, a to jak při výstupu, tak při sestupu.

A to je poměrně zajímavé, vzhledem k tomu, že se jedná v podstatě o chůzi do kopce, pokud jdeme nahoru, a o kontrolovaný pád, pokud jdeme dolů. Jak je možné, že nám toto nepůsobí sebemenší problémy, tedy samozřejmě pokud vyloučíme osoby se sníženou schopností pohybu či malé děti, které ještě nemají plnou kontrolu svých motorických funkcí?

Odpověď najdeme v našem dětství. Jakmile jsme zvládli základní chůzi, dalším krokem bylo pro naše rodiče naučit nás, jak bezpečně chodit po schodech. Samozřejmě, při našich prvních pokusech jsme byli drženi za ruku či jinak podpíráni. Nepomohlo ani to, že jednotlivé stupně pro nás byly ještě relativně vysoké.

Jak však šel čas, stávali jsme se i v tomto stále lepšími. Vytvořila se nám svalová paměť, což znamená, že tento úkon máme tak zautomatizovaný, že jej naše svaly mohou provádět prakticky samy, bez toho, že bychom se na to museli příliš soustředit.

Samozřejmě to neznamená to, že by si naše svaly něco zapamatovaly. Od toho je tady mozek. Avšak ten se naučí posílat instrukce konkrétní instrukce do svalů bez toho, že bychom se na to museli nějak zvlášť soustředit.

Je to, jako když si osvojujete správný styl běhání. Na začátku se budete muset soustředit na každý krok, postupem času si však na tento styl tak zvyknete, že již nebudete muset věnovat takovou pozornost tomu, jestli dáváte například nohu správně vysoko.

Je samozřejmé, že překonávat schody je poněkud nebezpečnější než běh. K pádu zde může dojít mnohem snadněji, a s podstatně vážnějšími následky. I proto je dobré věnovat tomu alespoň částečně pozornost. Věřte, že se to rozhodně vyplatí.